Bohdanecký rybník

Jediná přírodní oáza ve Svobodných Dvorech

Význam a popis lokality

Bohdanecký rybník ve Svobodných Dvorech není jen obyčejnou vodní plochou, je to unikátní přírodní útočiště uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny. Pro nás, obyvatele Dvorů, plní nenahraditelnou funkci veřejného parku, kde se lidé setkávají na procházkách a v kontaktu s přírodou, pro kterou v naší čtvrti neexistuje žádná jiná alternativa. Přírodovědná hodnota rybníka je mimořádná, zejména z ornitologického hlediska. Jde o jediné místo v celém Hradci Králové, kde bylo v posledních letech potvrzeno hnízdění husy velké. Lokalita poskytuje domov i dalším vzácným a zákonem chráněným druhům, jako je moudivláček lužní, moták pochop, bukáček malý nebo rákosník velký. Rybník je také klíčovou migrační zastávkou pro čírku modrou či rybáka obecného. Kromě ptactva zde našli útočiště i obojživelníci jako skokan skřehotavý či ropucha obecná.

Bohdanecký rybník je umělou vodní plochou, která vznikla přirozeným zatopením zemní jámy po těžbě cihlářských hlín a štěrkopísků. Tyto usazeniny se na rozdíl od sprašových hlín vyznačují vysokou filtrační propustností (hydraulickou vodivostí). Bohdanecký rybník neleží na žádném vodním toku a nemá žádnou umělou hráz s odtokem pro regulaci objemu vody. Tato vodní plocha je tedy napájena z větší části podzemními vodami kvarterního kolektoru a z menší části ovzdušnými srážkami. Část množství povrchových vod se z nádrže zejména v letních měsících vypaří. Plocha vodní nádrže činí 32 100 metrů čtverečních a v průběhu roku se vlivem malého kolísání hladiny ve velmi malém rozsahu mění. Omočený obvod nádrže má hodnotu 910 m. Plocha zemní jámy je větší. V úrovni lomových hran činí 57 700 metrů čtverečních. Zahrnuje totiž vytěženou plochu v zemníku cihlářských hlín, která zřetelně překračuje plochu písníku. Podle přímých měření se nejvyšší hloubka nádrže odhaduje okolo 2,5 m. Průměrná hloubka hladiny je stanovena hodnotou 1,3 m. Časový vývoj hladiny ve vytěženém zemníku cihlářských hlín a štěrkopísků odráží režim hladiny podzemních vod kvarterní zvodni. Tento režim je v území od roku 2008 monitorován vrtem VP 0151 Hradec Králové Svobodné Dvory ve správě Českého hydrometeorologického ústavu. Trend vývoje hladiny byl v uplynulých šestnácti letech velmi mírně poklesový, výpočtový pokles hladiny vody za uplynulých šestnáct let činí 0,2 m, protože za shodnou dobu teplota vzduchu mírně stoupla o 0,6 stupňů Celsia, je příčinou poklesu hladiny v kvarterním kolektoru globální oteplování. Informace vychází z Hydrogeologického a hydrologického posudku: Hradec Králové – Svobodné Dvory, Bohdanecký rybník, který zpracovaly Vodní zdroje Chrudim spol. s.r.o. v únoru 2024.


Slider item 0
Slider item 1
Slider item 2
Slider item 3
Slider item 4
Slider item 5
Slider item 6
Slider item 0
Slider item 1
Slider item 2
Slider item 3
Slider item 4
Slider item 5
Slider item 6
Slider item 0
Slider item 1
Slider item 2
Slider item 3
Slider item 4
Slider item 5
Slider item 6

Harmonogram událostí: Postupné kroky k ochraně lokality Bohdaneckého rybníka

  1. Původní povolení a ignorování varování (2012–2022)

V květnu 2012 vydal Odbor životního prostředí MMHK (dále jen OŽP) společnosti PLOTIŠŤSKÁ ZELENINA - HAK s.r.o. (dále jen HAK) povolení k odběru 1 200 m³ vody ročně pro zálivku polí. Během deseti let platnosti tohoto rozhodnutí se na Komisi místní samosprávy Svobodné Dvory (dále jen KMS) opakovaně obraceli občané s upozorněním na poklesy hladiny v okolních studnách. Bohdanecký rybník je v podstatě otevřené okno do kvartérní zvodně. Odběr z něj tedy fyzikálně znamená i vyvolání přítoku podzemní vody z okolního kolektoru. OŽP však na podněty KMS reagoval velmi stroze nebo vůbec, čímž nečinně přihlížel postupné degradaci lokality. Tato dlouhodobá ignorace místních podnětů byla prvním signálem, že úřad prioritně nehájí veřejný zájem, tj. ochranu přírody a místních obyvatel. Pro snazší přístup potrubí k vodě zařídila kontroverzní hradecká stavební firma MATEX HK s.r.o. pro společnost HAK v roce 2017 povolení a následnou realizaci vodovodního potrubí pod silnicí sil. I/11 na pozemku parc. č. 921/14 v katastrálním území Svobodné Dvory a pozemku parc. č. 1506/20, 1506/2 a 1506/16 v k.ú. Plotiště pod názvem stavby "Závlaha Plotiště a Svobodné Dvory".

  1. Kontroverzní navýšení limitů čerpání (červen 2022)

Dne 22. června 2022 vydal OŽP společnosti HAK nové povolení k odběru vody na dalších 10 let. Zcela nepochopitelně v něm úřad navýšil limity čerpání z původních 1 200 m³ na 6 000 m³ ročně a 1 000 m³ měsíčně. KMS toto rozhodnutí označila za unáhlené a v přímém rozporu s Adaptační strategií města Hradec Králové na změnu klimatu, která Svobodné Dvory definuje jako oblast nejvíce ohroženou suchem. OŽP, ačkoliv je garantem této strategie, tak svým rozhodnutím legitimizoval čerpání na jediné vodní a přírodní ploše v okolí.

  1. Zamlčení stanoviska KMS a zamítnutí odvolání (2022–2023)

V následném odvolacím řízení u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále jen KÚ) OŽP tvrdil, že mu nebylo doručeno nesouhlasné stanovisko KMS ze dne 27. dubna 2022. Předseda komise však doložil, že stanovisko bylo zasláno datovou schránkou a jeho přijetí si na úřadě osobně ověřil. Skutečnost, že OŽP toto stanovisko v řízení vědomě zamlčel, je jedním z nejsilnějších důkazů o možné podjatosti a snaze jít žadateli na ruku. KÚ následně odvolání vlastníků pozemků zamítl jako nepřípustné s odůvodněním, že majitelé břehu nejsou účastníky vodoprávního řízení. Předsedové KMS a Okrašlovacího spolku Svobodné Dvory, z. s. (dále jen Okrašlovací spolek) se následně dopisem obrátili na náměstky primátorky Ing. Lukáše Řádka, MBAa Ing. Adama Záruby, Ph.D. s požadavkem na prověřit postup OŽP v uvedené věci, ve vazbě na výsledek tohoto prověření zvážit možnost odejmutí vydaného povolení k čerpání vody z Bohdaneckého rybníka, zpracovat biologický průzkum v lokalitě s ohledem na možný výskyt zákonem chráněných živočichů, zabývat se perspektivním plánem ochrany této lokality jako lokálního biocentra a současně jejího šetrného využití pro trávení volný čas zdejších občanů a jednat s vlastníky pozemků pod Bohdaneckým rybníkem o možné revitalizaci a údržbě rybníka, případně o možnosti jeho výkupu do majetku města. V březnu poslala vedoucí OŽP Ing. Bc. Martina Červinková vyjádření, že neexistuje zákonný důvod pro podání stížnosti proti postupu správního orgánu. V reakci na toto vyjádření podal Okrašlovací spolek podnět na KÚ k přezkumu řízení podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 sb. opírající se o skutečnost, že z uvedeného rozhodnutí k povolení čerpání není možné zjistit, z jakého důvodu je povolení vydáno a navíc neobsahuje popis správního orgánu, na základě kterých bylo rozhodnuto. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, přičemž neprozkoumatelnost takto vydaného rozhodnutí zakládá jeho nezákonnost. KÚ odpověděl, že nebylo shledáno v postupu OŽP žádných nezákonností. KÚ dále uvedl, že výskyt zvláště chráněných druhů živočichů je v zájmovém území stabilní bez prokázaných výkyvů v početnosti a druhovém složení a odběr vody ve vodoprávním úřadem povoleném množství z Bohdaneckého rybníka nemá škodlivý vliv na přirozený vývoj zvláště chráněných druhů živočichů a jejich biotop.

  1. Boj o status Významného krajinného prvku (2023)

Okrašlovací spolek podal podnět k přezkumu, v němž namítal, že odběr je povolen bez závazného stanoviska k zásahu do významného krajinného prvku (dále jen VKP). KÚ však nezákonně tvrdil, že Bohdanecký rybník není VKP, protože vznikl těžební činností. Ministerstvo životního prostředí ČR tento výklad KÚ označilo za naprosto nepřijatelný a potvrdilo, že za VKP je třeba považovat každou vodní plochu, která utváří vzhled krajiny. Přesto Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen MZe), i kvůli výkladu OŽP, v prosinci 2023 rozhodlo, že přezkumné řízení nezahájí, čímž čerpání vody fakticky posvětilo.

  1. Podnět k vyhlášení přechodně chráněné plochy (2023–2024)

V květnu 2023 zpracoval krajinný ekolog Mgr. Martin Hanousek ve spolupráci se zooložkou RNDr. Blankou Mikátovou a ornitologem Ing. Ivanem Tláskalem tzv. Komentář k významu lokality Bohdaneckého rybníka, Bohdanecký rybník je především velmi významnou ornitologickou lokalitou a to pro tah i hnízdění především vodních a mokřadních ptáků. Na základě těchto zjištění podal Mgr. Hanousek na OŽP podnět k vyhlášení přechodně chráněné plochy. V červnu bylo řízení rozšířeno o další účastníky – majitele pozemků a ochranářské spolky. Nicméně v listopadu téhož roku bylo řízení přerušeno z důvodu, že OŽP vyzval dne 15. 8. 2023 Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK) k vyhotovení biologického hodnocení území Bohdaneckého rybníka. Šlo o předběžnou otázku, která musela být vyřešena před konečným rozhodnutím o dalším postupu v lokalitě. Původně stanovený termín 30. 10. nebylo možné dodržet, protože by nebyl zachycen jarní aspekt. Adekvátní zpracování tohoto hodnocení mělo dle informací AOPK trvat minimálně do 1. července 2024, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti. Potřebné odborné stanovisko AOPK bylo dodáno až v srpnu roku 2024. AOPK v něm potvrdila, že Bohdanecký rybník je ve zdejší intenzivně obhospodařované zemědělské krajině místně významný především jako útočiště druhů, které bývaly ve své většině ve východním Polabí ještě nedávno běžné, plošně rozšířené, ale v posledních desetiletích rychle mizí. Lokalita představuje důležitý komplex přírodě blízkých stanovišť typických pro krajinu Polabí.

  1. Bagrování břehů a rozpor mezi úřady (květen 2024)

V květnu 2024 společnost HAK v jihovýchodní části rybníka vybagrovala břeh a zlikvidovala část rákosin pro snazší osazení čerpadla. Okrašlovací spolek podal podněty na Českou inspekci životního prostředí (dále jen ČIŽP) a OŽP. Zatímco ČIŽP shledala podnět důvodným a zahájila řízení pro poškozování břehových porostů a biotopu chráněných druhů, OŽP ve svém stanovisku ze září 2024 tvrdil, že k porušení podmínek nedošlo a redukce rákosu byla jen "drobná". Tento diametrálně odlišný přístup dvou kontrolních orgánů k témuž zásahu opět ukázal na nekritické hájení zájmů společnosti HAK ze strany magistrátních úředníků. OŽP doslova tvrdilo, že společnost HAK uvedla, že tato stížnost není první a že jde o jistý druh nesnášenlivost vůči jejich společnosti a za maření činnosti, která je prováděna v souladu s obecným zájmem. V září 2024 schválila KMS stanovisko ve věci možného výkupu pozemků pod Bohdaneckým rybníkem do majetku statutárního města Hradec Králové.

  1. Vyhlášení ochrany, která čerpání nezastavila (2025)

Dne 5. listopadu 2025 OŽP konečně vydal veřejnou vyhlášku, kterou vyhlásil Přechodně chráněnou plochu Bohdanecký rybník (dále jen PCHP) do roku 2031. PCHP sice stanovuje přísné ochranné podmínky a zákazy terénních úprav, ale v odůvodnění OŽP uvedl, že sezónní čerpání vody rybník natolik neovlivňuje, aby mu bylo nutné zamezit. Povolení k odběru vody vydané v roce 2022 tak zůstalo v platnosti a společnost HAK má právní titul k čerpání až do roku 2032, tedy rok po ukončení PCHP, pokud nedojde k jejímu prodloužení.

  1. Společná ochrana lokality domluvena, podpora komise pro životní prostředí a vznik memoranda o spolupráci (2025–2026)

Dne 12. 3. 2025 představil předseda KMS na Komisi pro životní prostředí města Hradec Králové lokalitu Bohdaneckého rybníka. Komise, v níž jsou zastoupeny všechny politické strany ze Zastupitelstvu města, jednomyslně potvrdila význam doporučila v souladu s KMS Svobodné Dvory zajistit ochranu lokality a dala tímto náměty i pro vyhlášení PCHP z důvodů mimořádného významu pro hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků podle zákona 114/1992 Sb. Zachování nádrže s litorálními porosty představuje klasický příklad boje proti klimatické změně a konkrétní, dobře ekonomicky výhodný krok v této jinak mimořádně suché městské části. V únoru 2026 podepsalo město, vlastníci pozemků (společnost Wiegel) a Okrašlovací spolek Memorandum o spolupráci při ochraně přírody a krajiny Bohdaneckého rybníka (dále jen Memorandum). Účastníci Memoranda deklarují svou vůli zachovat a rozvíjet přírodní hodnoty lokality, zachovat přístupnost lokality pro šetrné rekreační využití, rozvoj lokality formou dílčích opatření pro šetrné rekreační využití a spolupracovat při péči o lokalitu, zejména při údržbě pořádku, při ekologicky šetrném hospodaření na vodní ploše i v jejím okolí, při údržbě lučních porostů a kontrole náletových dřevin, a to s respektem k přirozenému vývoji okolních porostů. Město Hradec Králové je připraveno poskytovat odbornou podporu a konzultace při plánování záměrů v území tak, aby byly respektovány a chráněny jeho přírodní hodnoty. Účastníci memoranda mají společný zájem rozvíjet výchovné a vzdělávací využití lokality, zejména podporou vzniku naučné stezky, výstavby ptačí pozorovatelny a pobytových mol a dalších prvků podporujících environmentální osvětu široké veřejnosti, včetně škol a místních komunit. Účastníci memoranda se dále dohodli, že budou hledat i další možné okruhy spolupráce, než jsou výslovně uvedeny v tomto memorandu a že si budou vzájemně poskytovat součinnost při realizaci společných aktivit a záměrů v rámci ochrany a péče o danou lokalitu. Dne 14. dubna 2026 bylo svoláno terénní šetření v lokalitě Bohdaneckého rybníka, kde účastníci Memoranda včetně zástupců rybářů probrali aktuální stav a příležitosti ke zlepšení využití lokality pro veřejnost i posílení biodiverzity území.

  1. Současný stav – čerpání pokračuje a první velké konflikty (květen–srpen 2026)

Navzdory uzavřenému Memorandu zůstává společnost HAK stranou těchto dohod a nadále vodu odebírá. Snahy KMS a spolku o zastavení čerpání jsou tak blokovány platným povolením od OŽP, který i přes vyhlášenou ochranu lokality nadále tvrdí, že odběry nejsou pro ekosystém škodlivé.

Současné hlavní hrozby pro lokalitu:
a) ilegální rybaření a výskyt bezdomovců – znečišťování lokality odpady, snižování pocitu bezpečí návštěvníky lokality
B) klimatická změna – extrémní sucho, nedostatek srážek a s tím související pokles hladiny podzemní vody
c) odběr vody pro zálivku polí – nadměrné čerpání a poškozování čerpací techniky může přispět ke znehodnocení území (hluk, pokles hladiny ve studnách, neoprávněné zásahy do čerpací techniky s rizikem kontaminace vody i půdy, kácení dřevin bez patřičného povolení)

Vsuvka na závěr anebo proč si myslíme, že je OŽP podjatý? OŽP v celém procesu prokazatelně zamlčel stanovisko KMS, ignoroval varování před suchem, násobně zvýšil limity čerpání a v roce 2024 bagrování břehů označil za nezávadné, ačkoliv ČIŽP zahájila trestní řízení. Dodnes jsme nedostali odpověď na to, jak OŽP kontroluje v terénu stavy čerpání a zda je odběr prováděn skrz certifikované a zaplombované vodoměry. Tyto kroky naznačují, že úřad dlouhodobě upřednostňuje zájmy konkrétního soukromého subjektu před ochranou unikátního biotopu.

Předmětem ochrany přechodně chráněné plochy jsou tyto zvláště chráněné druhy ptáků:

bukáček malý (Ixobrychus minutus)

potápka malá (Tachybaptus ruficollis)

moták pochop (Circus aeruginosus)

chřástal vodní (Rallus aquaticus)

moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)

slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

rybák obecný (Sterna hirundo)

čírka modrá (Anas querquedula)

K ochraně vymezeného území přechodně chráněné plochy je zde zakázáno:

umisťování staveb (drobných staveb, jednoduchých staveb, vyhrazených staveb)

provádět terénní úpravy, zřizovat staveniště a další změny v území dle ustanovení §§ 213 a 214 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon

umisťování mobilních domů, přepravitelných obytných vozů – karavanů a hausbótů

aplikace chemických látek a chemických přípravků (např. hnojiv, pesticidních přípravků) vyjma situací, kdy bude použití chemických prostředků směrováno k podpoře zde se nacházejících zájmů ochrany přírody (např. potlačení a likvidace invazních rostlin)

plošná výsadba dřevin ( zalesňování, pěstování energetických dřevin apod.) a výsadba nepůvodních druhů dřevin

aktivity, které budou rušit vodní ptactvo (tj. používání člunů, wakeboardingu, vodního lyžování) tímto není dotčena možnost využívání vodní plochy ke koupání a rekreaci

zpevňování cest a pěšin asfaltem, betonem nebo dlažbou

zvyšování světelného znečištění lokality např. instalací osvětlení např. osvětlených reklam apod.

v období 15. 2. – 15. 9. je v lokalitě zakázán lov, vyjma lovu prasete divokého (Sus scrofa), psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides), nutrie říční (Myocastor coypus), norka amerického (Neovision vison), mývala severního (Procyon lotor)

vypouštění uměle odchovaných kachen

ukládat a skladovat jakékoliv odpady ve smyslu ustanovení §§ 4 a 13 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech

jakékoliv úpravy břehů a meliorační úpravy, které by měly za následek odvodnění území

vypouštět jakékoliv látky a přípravky, které by vedly ke zhoršení kvality vody

vypouštět jakékoliv nepůvodní druhy ryb a živočichů

K ochraně vymezeného území přechodně chráněné plochy je zde zakázáno:

umisťování staveb (drobných staveb, jednoduchých staveb, vyhrazených staveb)

provádět terénní úpravy, zřizovat staveniště a další změny v území dle ustanovení §§ 213 a 214 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon

umisťování mobilních domů, přepravitelných obytných vozů – karavanů a hausbótů

aplikace chemických látek a chemických přípravků (např. hnojiv, pesticidních přípravků) vyjma situací, kdy bude použití chemických prostředků směrováno k podpoře zde se nacházejících zájmů ochrany přírody (např. potlačení a likvidace invazních rostlin)

plošná výsadba dřevin ( zalesňování, pěstování energetických dřevin apod.) a výsadba nepůvodních druhů dřevin

aktivity, které budou rušit vodní ptactvo (tj. používání člunů, wakeboardingu, vodního lyžování) tímto není dotčena možnost využívání vodní plochy ke koupání a rekreaci

zpevňování cest a pěšin asfaltem, betonem nebo dlažbou

zvyšování světelného znečištění lokality např. instalací osvětlení např. osvětlených reklam apod.

v období 15. 2. – 15. 9. je v lokalitě zakázán lov, vyjma lovu prasete divokého (Sus scrofa), psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides), nutrie říční (Myocastor coypus), norka amerického (Neovision vison), mývala severního (Procyon lotor)

vypouštění uměle odchovaných kachen

ukládat a skladovat jakékoliv odpady ve smyslu ustanovení §§ 4 a 13 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech

jakékoliv úpravy břehů a meliorační úpravy, které by měly za následek odvodnění území

vypouštět jakékoliv látky a přípravky, které by vedly ke zhoršení kvality vody

vypouštět jakékoliv nepůvodní druhy ryb a živočichů